Co je Sázava?

Sázava je potřebné, fungující obchodní centrum horní části modřanského sídliště. Slouží i jako místo setkávání a společenského života. Je jediným  svého druhu v rozumné vzdálenosti, kde si obyvatelé této části sídliště mohou dojít nakoupit potraviny, nebo sednout do restaurace. Umístěno je na malém prostranství, sloužícím jako náměstí, uprostřed husté panelákové zástavby. Sázavu i příslušné pozemky odkoupila společnost Fisolta v roce 2010. Tato společnost vlastní krom mnohých dalších i centrum Jasná, budovu Normy pod OBI a středisko Obzor Libuš.  Podobné projekty plánuje všude (dle vlastního vyjádření na veřejném představení projektu v Modřanském biografu).

V rukách soukromníků

Provoz objektů a služeb soukromníkem je nezřídka značkou kvalitního, udržovaného prostředí a služeb na vysoké úrovni. Bohužel tomu tak není pokaždé. Sázava je asi jedním z nejsmutnějších příkladů toho, jak může soukromník přistupovat k svému majetku. Za celou dobu svého vlastnictví neprovedla Fisolta ani tak základní úpravy jako například nový nátěr, nebo výměnu na padrť rozbitých dlaždic nádvoří. Vyždímat z objektu vše do poslední kapky, pak ho zbourat a vydělat stovky milionů na prodeji bytů bez ohledu na dopady na lidi i okolí je praktika, které snad už v brzké době odzvoní.

S čím developeři obcházejí úřady?

Na svých toulkách úřady nacházíme stopy jednání a argumentace zástupců Fisolty. Vychází nám z toho asi takováto představa. Fisolta jednala s radnicí a stavebním úřadem v tom duchu, že by ráda své objekty opravila, ale nemá dostatek financí, proto je nutné vydělat na to stavbou bytů. Následně přišli s tím, co jsme všichni viděli v kině.

Náš vzkaz:

1) Lidé nenesou odpovědnost za hospodaření společnosti Fisolta a nemají důvod ustupovat na svůj úkor škodlivé bytové výstavbě. Fisolta má dostatek majetku a situaci může řešit půjčkou, nebo prodejem části svého majetku a řádnou péčí o majetek zbývající.

2) Megalomanský projekt, který byl představen v kině očividně nebyl projektován tak, aby pokryl pouze náklady na opravu centra.

3) Vyzýváme Fisoltu, aby svůj majetek řádně udržovala a pronajímala s koncepcí.

Celé sídliště je staré jako Sázava a nikdo o jeho bourání neuvažuje – proč? Je to totiž nesmysl. Každá budova může sloužit tak dlouho, jak bude její majitel chtít. Potřebuje pouze údržbu.

Pochybujeme, že by se Fisoltě vyplatilo připravit se o několikasettisícový měsíční příjem z nájmu budov. Nenecháme se vydírat tvrzením, že pokud nebude Fisoltě umožněno postavit si místo našeho náměstí Manhattan, nechají Sázavu spadnout.  Věříme, že na tyto laciné praktiky nenaletí ani naše radnice.

Unikát na Praze 12 – jediná obdobná stavba plánovaná v takzvaném stabilizovaném území

Pamatujete, jak zástupci Fisolty v kině tvrdili, že projekt splňuje všechna pravidla a regule? Opak je  pravdou. Dle územního plánu je zde z hlediska limitů rozvoje možné pouze zachování stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Územně analytické podklady zde udávají výškovou hladinu 8 metrů. Projekt tohoto typu plánovaný ve stabilizovaném území po vzniku územně analytických podkladů na Praze 12 nemá obdoby. Úřady si nejsou jisty, jak se k němu mají postavit, o to je důležitější, jak celá věc vlastně dopadne.

Velká zodpovědnost – nebezpečný příklad

Výsledek našeho případu rozhodne, jestli se otevře prostor pro lavinu dalšího zahušťování ve stabilizovaných územích a nebo ne. Pokud zde vznikne jakákoli budova nerespektující územně analytické podklady, bude to jasným signálem pro developery, aby se vrhli na každý volný kousek zeleně, parkoviště či  nízkou budovu a zastavili je paneláky. Proč by na místech, kde jsou nyní parkoviště nemohly vzniknout výškové domy s drahým parkováním pod zemí? Proč by se školky, jejichž budovy jsou přece stejně staré jako Sázava a potřebují jistě také „opravit“ , nemohly stát součástí vysokých bytových novostaveb? Proč by paneláky nemohly všude stát jeden vedle druhého – 20 metrů od sebe? Že si to neumíte představit? To jsme si my donedávna neuměli také.

Developeři sami proti sobě.

Všechno musí mít své meze. Pokud se budou developeři pokoušet prosadit natolik poškozující stavby jako je tato, lze předpokládat ještě mnohem větší vlny nenávisti a odporu, než  zvedaly dosud. Situace se projeví nárůstem občanských aktivit a znatelným politickým tlakem v oblasti omezení výstavby obecně. Nová výstavba je již nyní značně snížená, což se odráží v rostoucích cenách bytů. Při tomto přístupu ze strany developerů se nelze divit, způsobili si to sami a může být hůř.

Cesta ven existuje – vyjměte slovo developer ze slovníku sprostých slov!

Ano, vy, developeři, začněte sami u sebe a změňte svůj přístup.  Začněte se  řídit zásadami udržitelného rozvoje a k nám, občanům, přistupujte jako k partnerům, kterými jsme. Převezměte odpovědnost za širší dopady svých projektů, respektujte pilíře udržitelnosti rozvoje a konečně opusťte  strategii „shrábnu miliardy a po mě potopa“.